Jmenuji se Jan Morávek, je mi 39 let, žiji v Praze a zabývám se překladatelstvím. Na těchto stránkách najdete moje pracovní portfolio a nabídku překladatelských prací. [ >>> ]
Jmenuji se Jan Morávek, je mi 39 let, žiji v Praze a zabývám se překladatelstvím. Na těchto stránkách najdete moje pracovní portfolio a nabídku překladatelských prací. [ >>> ]
Co je to drogový problém? Politici, novináři, právníci, policisté, lékaři, psychiatři, sociální pracovníci, uživatelé drog – ti všichni se vyjadřují k problému užívání drog. O drogách často debatují mladí lidé, rodiče a široké skupiny veřejnosti, pro něž jsou drogy z různých důvodů relevantním tématem. Používají při tom různý slovník: někteří hovoří o mafiích, nebezpečí a válce proti drogám, o nutkání k zločinu a také o protispolečenském chování; jiní hovoří o drogové epidemii, závislosti a duševních poruchách; další zase o nekonečném utrpení a nezbytnosti péče. Jiní mluví konečně o rozšíření vědomí, osobní zodpovědnosti, rekreačním užívání (si) a o míře přijatelného rizika. Drogový problém může být charakterizován jako soukromý i veřejný problém. V druhém případě se očekává, že stát bude v nějaké míře tento problém řešit a chránit uživatele a společnost před negativními dopady užívání drog.
Většina lidí sice považuje užívání drog za vážný společenský problém, ale charakter a závažnost tohoto problému často závisí na tom, kdo a z jaké pozice hovoří, jaké zásahy státu považuje za účelné. Stanoviska se mohou měnit nejen na základě osobních zkušeností (účastníci vs. outsideři, dobré vs. špatné zkušenosti s drogami nebo jejich uživateli, osobní znalost uživatelů), ale i příslušnosti k profesní skupině (lékaři, psychiatři, psychologové, právníci, policisté, soudci, sociální pracovníci) či paradigmatu. Názory se také mohou lišit na základě různých hodnotových orientací (namátkou zmíním hodnoty disciplíny, sebekontroly, tradice, svobody nebo solidarity či rozdílné názory na žádoucí úlohu státu).
Názorová rozrůzněnost formulací drogových problémů je zdrojem dynamiky drogové debaty. Drogová debata není nikdy jen akademickou debatou, která se řídí kritériem pravdy, ale vždy také konstituuje zázemí pro opatření sloužící k řešení drogových problémů. Do hry se tak dostává další kritérium vhodnosti a užitečnosti navazujících opatření.
Drogová politika je uceleným souborem opatření sloužících k řešení drogových problémů. Její formulace, přijetí, zákonodárné zabezpečení a správní realizace je přirozeným polem střetů, protože tu nejde jenom o to, kdo má pravdu, ale i o řešení například takovýchto dilemat: Měl by stát trestat uživatele marihuany za držení určitého množství této drogy? Na takovou otázku může jeden diskutující (potenciální volič) odpovědět: „Ano, jistě, kuřáky ,trávy‘ musíme plácnout přes prsty, dokud je čas, protože tito lidé si zahrávají s ohněm a mohli by skončit jako závislí“. Druhý diskutující může naopak odvětit: „Nikoli, tomuto jednání bychom neměli bránit, protože marihuana je poměrně neškodná a většina kuřáků užívá tuto drogu jen občas a s mírou; tito občané nemají s ,trávou‘ problémy“. Oba diskutující mohou „mít pravdu“ ve svých východiscích, a přitom navrhovat diametrálně odlišnou politiku.
Drogová debata na odborné scéně naráží na to, že se uplatňují různá paradigmata, různé „formy profesní optiky“, jimiž je problém nazírán. To, jaká profesní optika je použita, pak má vliv i na „způsoby, jak jsou problémy definovány i následně uplatňována opatření k jejich řešení“ (Radimecký 2004: 368). Holandský sociolog Cohen, který se zabývá výzkumem užívání drog a drogové politiky, rozlišuje tři základní přístupy k drogové politice: model represe, model snižování škod (harm reduction) a model kulturní integrace. Každý z těchto přístupů má svá odlišná východiska a odlišné problémy k řešení (Cohen 1997: 28-30). Věřím, že v leckteré zbytečně rozpálené debatě může diskutujícím pomoci lepší porozumění těmto východiskům a problémům. Vycházím přitom z předpokladu, že existuje prostor pro to, aby účastníci debat o drogové politice lépe porozuměli jeden druhému a také aby lépe reflektovali svá vlastní stanoviska (Rein a Schön 2002).
Ani lepší vzájemné porozumění ovšem nezabrání sporům, a naopak je využíváno stejně jako v soudních sporech k tomu, aby jedna strana prosadila své definice drogových problémů a získala tak vliv na tvorbu drogových politik. Definice drogových problémů motivované rozdílnými zájmy a hledisky často vstupují do bitev o drogovou politiku jako nelítostná „rétorická munice“. Na těchto bitvách mne zajímá, jaká munice se vlastně používá a jaký druh nábojů může být účinný pro určitý druh ofenzívy. „Výsledek debaty o dekriminalizaci drog závisí, tak jako většina témat veřejné agendy, z velké části na tom, kdo zvítězí v rétorické bitvě o pojmenování jevů a chování, které jsou v centru drogové debaty, o jejich vymezení a naplnění smyslem“ (Vatz a Weinberg 1998). Pokud účastníci politické debaty o drogách chtějí opravdu účinně ovlivnit praktický výsledek, tj. změnit drogovou politiku, měli by si být koneckonců vědomi toho, jaká pojetí drogových problémů a drogové politiky je pro ně v této debatě výhodné zastávat a komunikovat.
Ve své disertační práci jsem se zabýval konkurenčními konstrukcemi drogových problémů – „rétorickými rámci problému drogové politiky“. Nejvíce mě zajímaly příspěvky expertů, neboť experti mají k dispozici autoritu a jejich vědecké údaje a stanoviska jsou z řady důvodů považovány za více důvěryhodné než údaje a stanoviska laiků (více o metodách a výsledcích disertační práce zde ). Ve výzkumu drogového problému pokračuji v rámci tříletého juniorského projektu podpořeného Grantovou agenturou AV ČR pod č. KJB701040904 „Soupeřící formulace problému v české drogové politice 1999 – 2008 a soulad
Cohen, P. 1997. „The relationship between drug use prevalence estimation and policy interests.“ Pp. 27-34 in G. V. Stimson, M. Hickman, A. Quirk, M. Frischer, C. Taylor (eds.). „Estimating the Prevalence of Problem Drug use in Europe.“ EMCDDA Scientific Monograph Series No. 1. Lisbon: European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction.
Radimecký, J. 2004. „Význam ,hráčů‘ na vývoj ,drogové arény‘ aneb vliv terapeuta na vnímání ,problému drog‘.“ Adiktologie 4 (supplementum): 368-372.
Rein, M., D. Schön. 2002. „Reframing policy discourse“. Pp. 145-166 in F. Fischer (ed.). Argumentative Turn in Policy Analysis and Planning. London, UK: Routledge.
Vatz, R. E, L. S. Weinberg. 1998. „Rhetorical dimensions of decriminalization.“ Pp. 61-79 in J. M. Fish (ed.). How to Legalize Drugs. Northvale, NJ: Jason Aronson.
HOBOhemia is a research project of the Institute of Sociology of the Czech Academy of Sciences. Its goal is to describe the time-space dynamics of homelessness in the cities of Prague and Pilsen.
PoznámkaText k výstavě jsem přeložil z češtiny do angličtiny.
Intensive motherhood (IM) has become an established social norm in many countries, especially Western ones. Centred upon the mother providing lengthy full-time, intensive care focused on the child’s needs, these social norms can be seen in the actions of mothers in diverse social locations. However, recent research has demonstrated that women’s ability to engage in [...]
Respondent-driven sampling (RDS) is a survey method for hidden populations and, as such, it offers a suitable approach for sampling the homeless. Surprisingly, the practical use of RDS in surveying homeless populations has only sporadically been described in the professional literature so far, and the specifics of using RDS for sampling this group have not [...]
Bernard, Josef, Hana Daňková, Petr Vašát. 2018. Ties, sites and irregularities: pitfalls and benefits in using respondent-driven sampling for surveying a homeless population. International Journal of Social Research Methodology 21 (5): 603-618.
PoznámkaMetodologický článek jsem přeložil z češtiny do angličtiny. IF (2017) = 2,11
The main objective of this article is to analyse the determinants of women’s descriptive representation in the 2014 local elections in the Czech Republic and Slovakia. It is shown that although both countries are considered democratic and in spite of two decades of multi-dimensional transition, women are underrepresented at the local level. Especially electoral results [...]
Maškarinec, Pavel & Klimovský, Daniel. 2017. Determinants of Women’s Descriptive Representation in the 2014 Czech and Slovak Local Elections. Lex localis - Journal of Local Self-Government 15 (3): 387-410.
PoznámkaProvedl jsem jazykové korektury článku v AJ.
Adopting a longitudinal approach, this article examines downward occupational mobility (DOM) later in working life and its effects on job satisfaction and perceptions of working conditions of older workers in Europe. The main aim was to test whether the risk that workers will be negatively impacted and marginalized in the labor market due to demotion [...]
[ všechny překlady ]
STARŠÍ PŘÍSPĚVKY